•procházka
 •historie
•nástěnné malby
•restaurování
stěny
fotoreportáž
nové nálezy

•krov
•domů

nové nálezy nástěnných maleb
říjen 2004

foto © martin pavala 2004

 

 

Z nenápadného, nepříliš zřetelného fragmentu Oplakávání Krista (stav před restaurováním v sekci malby), jehož kvalita byla spíše tušená než prvoplánově čitelná,
vychází po očistění, dalších odkryvech a fixáži fascinující monumentální kompozice, která v naší vrcholně gotické nástěnné malbě prakticky nemá obdoby...

 

Nově objevená, nádherně zachovaná tvář Josefa Arimatijského,
vypovídá suverenitou malířského rukopisu s uplatněním výrazné šrafované modelace o zkušenosti a bravuře autora v oboru monumentální malby (postavy jsou v jen mírně podživotní velikosti, původní plochu malby lze odhadnout až na cca 60 m2).

 

Klečící svatý Jan podepírající bohužel špatně dochovanou Kristovu hlavu je jedinou celistvě dochovanou figurou. Modelace, jevící se z přirozeného odstupu jako zcela plynulé, jsou ve skutečnosti tvořené hustou vysvětlovanou šrafurou.

 

Výjev je komponován v několika hloubkových plánech, vlevo od hrobu je zbytek figury odjíždějícího ozbrojeného jezdce na koni.

 

Detail Kristova těla

 

Fragment postavy jezdce (vlevo) a celek dochované partie s Josefem Arimatijským, chystajícím svůj hrob pro uložení Kristova těla.
Na tumbě je dobře viditelná autorská přemalba
její levé části.

 

Po očistění a definitivní fixáži se doslova rozzářila i malba pozdně gotické Assumpty se sv. Filipem a Jakubem.  Ve spodní části stěny restaurátoři objevili též gotické okénko dosud nejasného významu.

 

Před Marií klečí dříve zcela nečitelná postava donátora s erbem červené zavinuté střely (tzv. odřivousu) ve stříbrném poli,
za ní podstatně lépe dochované figury sv. Filipa a Jakuba.

nahoru

 

Podstatně se zčitelnil též fragment postavy sv. Barbory (vlevo snímek v infračerveném světle), porušený barokním pilastrem.

 

V pásu pod Madonou se sv. Barborou na severní stěně presbytáře se po dočistění objevila dosud zcela neznámá malba sv. Jeronýma vytahujícího lvovi trn z tlapy.

 

 

V levé horní části malby je zbytek erbu
s figurou červeného lva na bílém, resp. stříbrném, pokosem umístěném břevnu v červeném poli.

 

 

 

 

Malba má opět zcela vrcholnou kvalitu. Na rozdíl od Oplakávání z jižní stěny však nemá onen monumentální výraz ani měřítko a připomíná
spíše soudobou malbu deskovou.

 

Další z překvapení, jimž jsme ve sv. Anně
již téměř uvykli: To, co se zpočátku jevilo jako knížecí čapka sv. Václava, je ve skutečnosti biskupská mitra, náležející sedícímu sv. Augustinovi (?) se skupinou naslouchajících a modlících se postav.

   

nahoru

Detaily malby se sv. Augustinem