•procházka
 •historie
•nástěnné malby
•restaurování
•stěny
•fotoreportáž
•nové nálezy
•krov
•domů

nové nálezy nástěnných maleb
říjen 2004

foto © martin pavala 2004

Z nenápadného, nepříliš zřetelného fragmentu Oplakávání Krista (stav před restaurováním v sekci malby), jehož kvalita byla spíše tušená než prvoplánově čitelná,
vychází po očistění, dalších odkryvech a fixáži fascinující monumentální kompozice, která v naší vrcholně gotické nástěnné malbě prakticky nemá obdoby...

Nově objevená, nádherně zachovaná tvář Josefa Arimatijského,
vypovídá suverenitou malířského rukopisu s uplatněním výrazné šrafované modelace o zkušenosti a bravuře autora v oboru monumentální malby (postavy jsou v jen mírně podživotní velikosti, původní plochu malby lze odhadnout až na cca 60 m²).

Klečící svatý Jan podepírající bohužel špatně dochovanou Kristovu hlavu je jedinou celistvě dochovanou figurou. Modelace, jevící se z přirozeného odstupu jako zcela plynulé, jsou ve skutečnosti tvořené hustou vysvětlovanou šrafurou.

Výjev je komponován v několika hloubkových plánech, vlevo od hrobu je zbytek figury odjíždějícího ozbrojeného jezdce na koni.

Detail Kristova těla

Fragment postavy jezdce (vlevo) a celek dochované partie s Josefem Arimatijským, chystajícím svůj hrob pro uložení Kristova těla.
Na tumbě je dobře viditelná autorská přemalba
její levé části.

Po očistění a definitivní fixáži se doslova rozzářila i malba pozdně gotické Assumpty se sv. Filipem a Jakubem.  Ve spodní části stěny restaurátoři objevili též gotické okénko dosud nejasného významu.

Před Marií klečí dříve zcela nečitelná postava donátora s erbem červené zavinuté střely (tzv. odřivousu) ve stříbrném poli,
za ní podstatně lépe dochované figury sv. Filipa a Jakuba.

↑ nahoru

Podstatně se zčitelnil též fragment postavy sv. Barbory (vlevo snímek v infračerveném světle), porušený barokním pilastrem.

V pásu pod Madonou se sv. Barborou na severní stěně presbytáře se po dočistění objevila dosud zcela neznámá malba sv. Jeronýma vytahujícího lvovi trn z tlapy.

V levé horní části malby je zbytek erbu
s figurou červeného lva na bílém, resp. stříbrném, pokosem umístěném břevnu v červeném poli.

Malba má opět zcela vrcholnou kvalitu. Na rozdíl od Oplakávání z jižní stěny však nemá onen monumentální výraz ani měřítko a připomíná
spíše soudobou malbu deskovou.

Další z překvapení, jimž jsme ve sv. Anně
již téměř uvykli: To, co se zpočátku jevilo jako knížecí čapka sv. Václava, je ve skutečnosti biskupská mitra, náležející sedícímu sv. Augustinovi (?) se skupinou naslouchajících a modlících se postav.

↑ nahoru

Detaily malby se sv. Augustinem