konec 17. a počátek 18. stol.
Do kláštera vstupují panny z předních šlechtických rodů, řada darů a
odkazů, z nichž největší od hraběnky Trautmannsdorffové, která vstoupila do
řehole po smrti svého otce a přinesla mu své věno ve
výši 100 000 zl. Stavba nové kaple Maří Magdaleny a kaple sv. Rosalie.
V roce 1710 žije v klášteře 60 řeholnic pod převořiší. (To)
1700
J. Beckovský ve své Kronyce Země České uvádí, že Václav Hájek z Libočan
je pohřben v kostele sv. Anny
blíž velkých dveří po levý straně. (Bo)
1720
Stavba kaplí Maří Magdaleny a Sv. Rosalie při jižní straně kostela. (Vl,
UPP)
1727
Barokizace interiéru kostela a průčelí snad za účasti F. M. Kaňky.
1728
V klášteře zavedeno „růžencové bratrstvo“. (Ru)
1744
Klášteru uloženo Prusy výpalné 25 000 zl., a potom
zapletli falešní přátelé jeptišky do rozličných pří, týkajících se
hospodaření na statcích, které uvalily na klášter dluhy, tak že posléze jen
14 jeptišek tu žíti mohlo. (To)
1756
Stavěna ohradní zeď s branou při Stříbrné uličce. (Vl, UPP) Socha sv.
Vavřince zřejmě od Antonína Quittainera, kol. 1750.
1782, 21. května
Klášter zrušen, 14 řeholnicím vykázáno výslužné. Jeptišky musely klášter
opustit, ten byl odsvěcen a budovy prodány za 19 000 zl. (To)
Budovy koupil Jan Tichý, který zde zřídil byty. (Ru)
1795
Objekt získává dvorní tiskař Jan Ferdinand ze Schönfeldu. (Ru)
1804
V historickém kalendáři Jana Rulíka k měsíci září autor píše:
jehož (Václava Hájka z Libočan)
hlavu při zdvižení kostí jeho v někdejším chrámě sv.
Vavřince u sv. Anny na Starém Městě v rukou jsem měl a s potěšením líbal…
(Bo)
1816
V klášteře tiskárna Jana Ferdinanda Schönfelda. (Be, UPP) Viz též r.
1795.
před 1822
V kostele je depositorium pro kočáry, truhlářské
zboží atd. Ostatní části k tomu patřících budov jsou obydleny. (Millauer,
Památky templářů v Čechách, 1822) Autor též uvádí, že staré
malby se nenajdou ani v tomto kostele, ani v některé jiné části bývalého
templářského dvoru a popisuje pětici sklomaleb v záklencích oken
severní strany kostela, které jsou též dokumentovány kresebně.
1835
Objekt přebírá tiskárna Haase.
kolem 1876
Mnoho hrobek v kostele bylo zasypáno, když pod tíží
– jest tu v kostele nyní čtvero poschodí skladiště papíru – podlaha se
bořila. (Ru, podle svědectví „domácích lidí“)
1880–1884
Odstraněno horní 3. patro věže kostela a stržena gotické klenba. (Be, UPP)
1883
Vychází Posvátná místa král. hl. m. Prahy Fr. Ekerta; vybrané aktuální
informace:
– Nyní jest v klášteře závod papírnický, knihtiskařský a písmolijecký, a v
jižním křídle… bydlí nájemníci.
– Před několika lety byla snesena vetchá již hoření část věže v průčelí, 15
sáhů vysoká, která ze čtyřhranu úkosem přecházela v osmihran a pěkná okna s
ladným skružím i stanovou střechu měla.
– Uvnitř chrámu jest nyní skladiště papíru, a posud zachoval se tam náhrobek
českého kronikáře Václava Hájka z Libočan s latinskými šesti- a pětistopými
chvalořečnými verši.
1954
Při kopání základu pro výtah (tiskárna Impressa I, n. p.) objeveno
kvádříkové zdivo, první výzkum Archeologického ústavu ČSAV.
1956–1957
Archeologický průzkum celé východní části kostela.
1966
Dokončena renovace jižní vnější stěny, ostění oken a opěráků družstvem
Kámen. (Alt, Toroň: Zpráva o restaurátorském průzkumu, 17. 1. 1967)
1984–1993
Oprava střechy, krovu a vnějšího pláště kostela podle projektu SÚRPMO,
Z. Adamiecová. Generální dodavatel Stavba, v. d., Praha, kamenické práce
Pražský stavební podnik.
1992–1993
Rekonstrukce středního křídla pro baletní soubor ND podle projektu Pavla
Kupky.
|
SOUVISLOSTI
18. stol.
Kromě daru hr. Trautmanns-dorffové
přinesly kostelu např. dvě sestry hr. Vratislavovy z Mitrovic
90 000 zl. Chovanky vynikaly hudebním vzděláním. V kostele
hrával též za svých studií v Praze skladatel Christoph W. Gluck (1714–1787).
(Ru)
Schönfeld byl zaníceným
sběratelem, orientoval se na starožitnosti z rušených kostelů a klášterů,
získal též většinu sbírky Karla J. Bienera z Bienenberka. Po přesídlení
tiskárny do Vídně tam převezl i své sbírky. Podle
Ruthovy kroniky však Hájkův epitaf mohl zůstat v kostele, neb podle
nespecifikovaných svědectví v něm byl ještě před 30
lety, tedy kolem roku 1870. Vídeňské Schönfeldovy sbírky byly později
prodány za hranice. (Ru)
Existenci Hájkova hrobu ještě
koncem 19. stol. by mohla potvrzovat i zpráva v Ruthově kronice: Hájek měl
být pochován na pravo ode dveří kostelních pod
kruchtou… domácí lidé mi ukazovali místo, kde prý je náhrobní kámen jeho ze
žlutého mramoru, ale pro spousty papíru není k němu přístupu. (Ru)
|
