1409–1411
Bohoslužby v kostele slouží dominikánský probošt od sv. Klimenta
Benedikt.
1406–1419
Převořiše Anežka ze Šternberka.
1414
Bohoslužby slouží probošt Petr.
Podle Ekerta měl klášter (neurčeno přesně, k jakému roku) 142 kop 401/2
groše ročního důchodu, mimo to požitky ze vsí Lidic, Rynholce, Libošína, ze
mlýna ve Pšovce a ze dvora u Mělníka. V Praze měly jeptišky podací farního
kostela sv. Linharta i stálé pěněžité platy z jeho statků. Řeholnicemi se
stávaly panny ze rodin šlechtických i měšťanských, z nichž
mnohé, vstupujíce do kláštera, přinášely své jmění, které klášteru zůstávalo
i po jejich smrti. K držení svého jmění měl klášter zvláštní papežské
povolení.
1420–1421
Klášter husity ušetřen, jeptišky přinuceny pod pohrůžkou jeho zničení k
přijímání pod obojí, stejně jako jeptišky z dalších zničených pražských
klášterů, které zde byly soustředěny. 21. června 1421 po kapitulaci
Zikmundovy posádky Hradu byla ke sv. Anně odvedena většina jeptišek řádu sv.
Benedikta od sv. Jiří. Anenský klášter byl brzo přeplněn velkým počtem
řeholnic, které v bouřlivých dobách tehdejších nejen
mnoho úzkostí, ale i krutou bídu snášeti musily. Pouze dvě jeptišky uprchly
a ač sliby řeholními vázány byly, vdaly se za muže. V té době zemřela tu v
pověsti světice řeholnice Anežka, jinak Kateřina nazvaná, a pochována v
ambitu, kde ještě v minulém století kolem hrobu jejího mřížky byly. (Ec)
Podle pozdějších kronikářů byl klášter ušetřen na přímluvu Žižkovy tety,
která tu byla řeholnicí. (Ec)
Jiná pověst praví, že později, kdykoli chtěli husité klášter zbourat,
divem byli tak oslepeni, že nikdy nenalezli dveří do
kláštera. Též se vypravuje, že od Husitů do studně klášterní svržena byla
kamenná socha Matky Bolestné s tělem Kristovým na klíně; ale při pádu hlava
Kristova se urazila a bezhlavé tělo plulo po vodě ve studni. Když pak po
letech socha byla ze studně vytažena, hlavu při těle nalezli; jen na krku
bylo viděti jizvu. Ještě r. 1776 socha byla v kostele tomto; kam se poděla,
není známo. V 18. století byla velmi ctěna. (Ru)
Jde nepochybně o gotickou Pietu, identifikovanou na vyobrazení z r. 1672
Jakubem Vítovským. (Vt, 525)
pol. 15. stol.
Klášter po husitských válkách na mizině, žije v něm 30 jeptišek. (Ek)
1481
Při povodni voda v kostele. (Ru)
1492, 6. června
Vítr shazuje polovici štítu kláštera.
1488
Převořiše Markéta z Tupadel daruje klášteru ves Všechromy. (Ek)
1500
Jan z Kuchrova odkazuje klášteru ves Bělky a dva mlýny. (Ek)
1503
Klášter získává ves Vlkovou. (Ek)
1547
Ferdinand I. odpouští dominikánkám jejich souhlas se stavovským odbojem,
uváživ, že souhlasné reversy podepsaly z donucení a
praviv prý: „Nevěděly, co činí“.
(Ek)
1553, 9. března
V klášteře umírá Václav Hájek z Libočan, který zde trávil poslední léta
svého života, zde služby Boží konal a jeho dobrodincem
byl. (Ek) Klášteru odkazuje své veškeré jmění a je pochován v
kostele, kde posud náhrobek jeho se nalézá. (Ek)
1606
Stavěno patro nad severním křídlem. (Vl, UPP)
Nástavba patra z odkazu známého dobrodruha Kr. z Russvormu,
popraveného r. 1605 na Staroměstské radnici. (Ru)
1610
Klášter odprodává vsi Lipno a Satalice. (Ek)
1616
Klášter i kostel opravován přičiněním královny Anny,
manželky krále Matyáše, nákladem 9000 zlatých. (Ek)
Úprava západního a východního křídla (zmiňován zedník Jakub Krusa a kameník
Jeroným Corsi), nové zaklenutí. Klenby ambitu. (Vl)
1618
Královna Anna odkazuje řeholnicím 500 zl. ročního
důchodu z krumlovského panství. Klášter dostává i jiné dary, takže v něm
může žít 50 jeptišek.
Vyšehradský děkan Pistorius ukrývá v klášteře kapitulní archiv. (Ek)
1658
Datace raně barokních vrat do kostela z ambitu.
1668
Převořiše Ludmila Mladotová ze Solopisk kupuje ke
klášteru přiléhající dům Kyslavských. Stavba kaple sv. Kateřiny Sienské,
zřízení nových 12 komnat pro jeptišky, celková obnova kláštera. (Ek)
Údaj se týká patrně zvýšení východního křídla a jeho rozšíření o trakt do
Liliové ulice.
(Vl, UPP)
1669
Klášter získává solnici u Vltavy darem od císaře
Leopolda.
kolem 1676
Na místě kyslovského domu a solnice budováno vstupní
křídlo, zřejmě dle návrhu
G. D. Orsiho. (Vl, UPP) V jeho prvém poschodí kaple sv. Kateřiny. (Ru)
kolem 1690
Pro klášter údajně pracuje Vít Václav Kaňka. (Vl, UPP)
|
SOUVISLOSTI
Svatokupecké praktiky při
přijímání novicek v klášteře svaté Anny napadá v jednom ze svých prvních
pražských kázání Konrád Waldhauser. (Vt)
1420, srpen
Nařídili pak (táborští kněží),
aby všechny pražské
jeptišky, které setrvaly v jejich městě, zůstaly u svaté Anny na Starém
Městě při vzájemné stavě a pití a církevním řádu, a donutili je pod trestem
vyhnání z města a zboření klášterů k přijímání pod obojí způsobou. Ty,
ačkoli zprvu odporovaly, přece potom bez nucení a nátlaku velmi často
přistupovaly k večeři Páně, stolujíce s Kristem. Ale dvě z nich toulavé,
ačkoli byly zahaleny závojem, zapomněly na přísahu čistoty a vstoupily
v manželství, ba pravdivěji v cizoložství s muži.
(Vavřinec z Březové, Husitská kronika)
1541
Vychází Kronika Česká Václava
Hájka z Libočan. Kazatel u sv. Tomáše,
1527–1533 děkan na Karlově Týně, potom probošt staroboleslavské kapituly.
|
