1312
Po zrušení templářského řádu přechází jejich majetek na johanity.
Podle deníků Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic nebyli u nás templáři
pronásledováni a trestáni o po provedeném pokání mohli přestoupit do jiných
řádů.
1313, 9. července
Bertold z Henneberka, praeceptor johanitů v Čechách, na Moravě, v Polsku
a v Rakousích, prodává dvůr templářů s chrámem sv. Vavřince v Praze za 130
kop jeptiškám řádu sv. Dominika u svaté Anny pod
Petřínem (v místech nynějšího Tyršova domu). Koupi stvrzuje Jan Lucemburský,
později i Karel IV.
Jan Lucemburský chápe nové osídlení dominikánek jako obnovenou královskou
fundaci (klášter na Újezdě byl založen Václavem II.). (Be, UPP)
Přenesení sídla stalo se nejspíš hned téhož roku 1313,
na každý spůsob již před rokem 1316, jakž vysvítá z listiny tohoto roku v
Palackého Formelbücher II 76, kdež jeptišky praví o sobě: quod translatis
nobis de domo S. Annae ad ipsam ecclesiam S. Laurentii etc. (Tomek,
I, 473)
1320
Klášter obdarován královnou Eliškou Přemyslovnou. (Be)
Klášteru je darován mlýn na Pšovce pod Mělníkem tamějším mlynářem Konrádem z Hrobu
a jeho manželkou Perchtou. (To)
Dům poblíž svatého Jiljí (čp. 219-7 v Liliové ulici) a masný krám v Praze na
Starém Městě získává klášter odkazem Jana Štěpánova. (To)
1322, 1324
Dendrochlonologické datování kácení dřeva pro západní část krovu kostela.
1324, 1325, 1329
Klášter obdarován členy rodu pánů z Říčan, kteří
sídlili v sousedství a jehož členky patřily k představeným kláštera.
(Be, UPP)
1324 odkázal klášteru svůj dvůr v Křešicích zemský sudí Oldřich z Říčan
(†1325), patrně hlavní donátor kláštera. (Bo)
Oldřich z Říčan není přímo v původních textech klášterního nekrologia
jmenován, uvádí se až v pozdějších pramenech (nekrologium a barokní urbář):
…dominus Ulricus de Rzyczano, Judex terre et fundator
ecclesiae in honore s. Annae ad. s. Laurencium…
(Emler, O nekrologiu kláštera sv. Anny, 1878, 73)
…pan pan Oldrich z Řzyccžan kůr pro panny w klasterže
ste Anny dal na svůg naklad vstawety musel byti ten pan Oldrich ktereg w(es)
augezdesz krzessycze w letu 1324 klassteru darowal. (Univerzitní
knihovna v Praze, sign. XVII C 34, přípis na fol. 2)
1329
Perchta z Housky daruje dominikánkám svůj dům na jihu kostela (čp. 219/I)
s podmínkou, že v něm musejí samy bydlet. (To, Ek)
V textu se mluví o kostele sv. Vavřince, ke kterému na severní straně
přiléhají sestry sv. Anny:
Perchta relieta nobilis viri domini Hynaczkonis quondam de Husscha domum
habitationis suae, sitam in majori civitate Pragensi penes ecclesiam S.
Laurentii ad meridionalem plagam conventui religiosarum sororum, videlicet
S. Annae, eidem ecclesiae ex parte septemtrionali adjunetarum, legat, ea
conditione quod sorores conventus praedicti domum inhabitare perpetua
tenebuntur statim ab eo tempore, qou sufficienter fuerit munita.
(Tomek, Základy…, I, 83) (Vt)
Klášter kupuje dvě kopy ročního platu na dvou městištích ve dvoře Jarošově.
(To)
1333
Deset hřiven zlata a dvůr v Košířích daruje klášteru údajně Jan
Lucemburský.
(Vt; T. V. Bílek, Statky a jmění kolejí jesuitských, klášterů, kostelů,
bratrstev a jiných ústavů v království českém od císaře Josefa II.
zrušených, Praha 1892, s. 223)
1339
Patricij Konrád z Litoměřic odkazuje 4 kopy sv. Anně na stavbu.
(Cunrad genant von Leutmeritz vermacht in seinem
leetzten gescheffte vier schonk ze send Anneu zu dem gebeude…) (To)
1. pol. 14. stol
Podle záznamů nekrologia v klášteře působí kromě jiných dominikánů od sv.
Klimenta bratr Domaslav, autor eucharistické Sekvence o Božím těle, lékař
Jan, lektoři, zpěvák, malíř… (Vt)
1349
Klášter si opatřuje peníze prodejem tzv. Jarošova dvora v Praze.
1355
Karel IV. potvrzuje výsady klášteru jeptišek kostela sv. Vavřince
(…monasterii sanctimonialium ecclesiae S. Laurentii…).
(Tomek, Základy… I, 83)
Podle Základů starého místopisu pražského Josefa Teigeho, díl III, se kostel
běžně uvádí jako kostel sv. Vavřince ještě roku 1478. (Bo)
1361
Západní část svatoanenského dvora je dosud majetkem pánů z Landštejna. (Ek)
1365
Protější dům je v městské knize označen jako dům proti chóru sv. Anny:
circa S. Annam ex oposito choro S. Annae.
(Tomek, Základy… I, 84)
Klášter je zasvěcený i svaté Anně:
monasterium ad s. Laurencium quod et ad s. Annam
nuncupatur in Maiori civitate Pragensi ordinis predicatorum… (A.
Schubert, Urkunden–Regesten aus dem chemaligen Archiven der von Kaiser
Joseph II. aufgehobenen Klöster Böhmens, Innsbruck 1901, 193)
1368
Převořiše Jutka
1371, 1372
Dendrochronologické datování kácení dřeva pro východní část krovu
kostela.
1371
Převořiše Klára Pillungova.
V klášteře připomínán kaplan Pillung, možná totožný s Pillungem, který v
Praze vydržoval skupinu bekyň. (Vt)
1372, 1384, 1389, 1390
Klášter nakupuje nemovitosti; postupně dvě vesnice, dvůr a vinici (Vt,
To, Bílek: Statky a jmění…)
1395
Bohoslužby v kostele slouží dominikánský probošt od sv. Klimenta Seidl.
do 1396
Převořiše Anežka Jentešovna, dcera královského podkomořího a rychtáře
obou pražských měst Mikuláše Jenteše. (Vt)
1396
Převořiše Alžběta, bohoslužby vykonává probošt od sv. Klimenta Mauricius.
|
SOUVISLOSTI
1307
Zatýkání templářů ve Francii.
22. listopadu rozesílá
Klement V. bulu Pastoralis praeeminentiae, nařizující všem křesťanským
králům zatčení všech templářů a zabavení jejich
majetku.
1312, 6. května
Zrušení templářského řádu
Klementem V. na koncilu ve Vienně, přítomen i Jan IV.
z Dražic. K tomu Tomek, I, 515: Biskup Pražský Jan
odebral se… k obecnému koncilii ve Vienně, kdež
setrval přes zimu na rok 1312. Přiřčení statků zrušeného řádu Templářského Johannitům stalo se na koncilii tomto buď za jeho přítomnosti, nebo brzy po
odjezdu jeho do Čech (16.května).
1315
Dominikáni v českých zemích
pověřeni výkonem inkvizice.
Inkvizitorský dům – čp. 203
(dnes divadlo Na Zábradlí)
1316
Zničující požár Starého Města.
1313–1321
Pasionál abatyše Kunhuty
(dominikán Kolda z Koldic, kanovník Beneš).
1330
7. června obnovuje královna
Eliška Přemyslovna původní újezdské sídlo dominikánek a uvádí
do něj 6 řeholnic z Olomouce. Tento klášter byl vypálen husity 14. června
1420, jeptišky se zachránily útěkem, klášter již nikdy nebyl obnoven.
1339–1371
Stavba kostela sv. Jiljí, Jan
IV. z Dražic a Arnošt z Pardubic.
Bekyně rovněž obývaly objekt „V temlu“
(čp. 589 i 648) na konci Celetné ulice, v němž byl v husitské době špitál
pro chudé ženy (r. 1433 beguttae in Temlo). 1513 dává král Vladislav
Staroměstským kollaturu neb podací a opravu na domě, kterýž Templ slove…) (Ru)
|
