|
aždý
pátek mezi půlnocí a jednou hodinou lze spatřit v uličce U anenského
kláštera, dnešní Liliové, zjevení bezhlavého templáře, jenž byl pro své
bohaprázdné skutky sťat a pohřben v nedaleké svatovavřinecké komendě svého
řádu. Vysvobodit ho může ten, kdo mu mečem protne srdce… Templářské hrobky
objevil archeologický průzkum v letech 1956–57. Žel prázdné; stejně jako
mnohé další, mladšího data, z nichž nejpozoruhodnější byl bezesporu hrob
slavného kronikáře a kněze Václava Hájka z Libočan,
který zde skonal 9. března léta 1553. Ostatky všech pohřbených byly
vyzdviženy po zrušení kláštera Josefem II. v roce
1782. O jejich osudu víme jen díky historickému kalendáři Jana Rulíka z roku
1804, v němž nás autor mimo jiné zpravuje, že „hlavu
(Hájkovu) při zdvižení kostí jeho v někdejším chrámě sv. Vavřince
u sv. Anny na Starém Městě v
rukou jsem měl a s potěšením
líbal…“
ájkova
kronika připisuje založení zdejšího prvotního kostela svatému Václavu k roku
927. Faktem je, že románská rotunda, dochovaná pod
presbytářem nynějšího chrámu, byla postavena až někdy na přelomu století
jedenáctého a dvanáctého. Právě u ní se usadili někdy
po roce 1230 templáři, kteří zbudovali v duchu
řádových tradic skromnou komendu a vavřineckou
rotundu rozšířili do podoby velmi věrně reprodukující, byť ve zmenšeném
měřítku, předlohu všech templářských sakrálních staveb, totiž jeruzalémský
chrám Božího hrobu.
působení
templářů v Čechách víme pramálo. Do říše pohádek musíme odsoudit Hájkem
uváděného zakladatele pražské komendy, velmistra Petra Ostrewa de Duba,
už proto, že žádný velmistr toho jména prokazatelně
neexistoval. Po hanebné likvidaci řádu přičiněním
francouzského krále Filipa Sličného, jemuž bohatství a vliv templářů začal
přerůstat přes hlavu, pročež je podle osvědčeného modelu nechal obvinit ze
všech možných i nemožných nepravostí, na kteroužto
hru posléze přistoupil i zpočátku váhající papež Klement V. a řád byl na
koncilu ve Vienně roku 1312 zrušen, připadl jejich majetek johanitům. Ti
však vavřineckou komendu dlouho nepodrželi a již v roce 1313
ji prodávají za 130 kop jeptiškám řádu sv. Dominika u
svaté Anny pod Petřínem (v místech nynějšího Tyršova domu). Koupi stvrzuje
Jan Lucemburský, který chápe nové osídlení dominikánek jako obnovenou
královskou fundaci, což stvrzuje později i Karel IV.
Nový klášter, kam jeptišky přesídlily patrně hned téhož roku, je nadále zván
podle kláštera mateřského dvorem svaté Anny; kostel si ponechává své původní
patrocinium svatému Vavřinci.
|