123•procházka
 •historie
•nástěnné malby
•restaurování
•krov
•domů
 

kostel svatého vavřince a svaté anny

Procházka dějinami 1

•Fotoreportáž z prů-běhu rekonstrukce interiéru 2003-2004
•Nové nálezy maleb
říjen 2004

březen 2007
Legendy o svaté Anně
Několik faktických poznámek k tradovaným omylům
o pražském kostele

aždý pátek mezi půlnocí a jednou hodinou lze spatřit v uličce U anenského kláštera, dnešní Liliové, zjevení bezhlavého templáře, jenž byl pro své bohaprázdné skutky sťat a pohřben v nedaleké svatovavřinecké komendě svého řádu. Vysvobodit ho může ten, kdo mu mečem protne srdce… Templářské hrobky objevil archeologický průzkum v letech 1956–57. Žel prázdné; stejně jako mnohé další, mladšího data, z nichž nejpozoruhodnější byl bezesporu hrob slavného kronikáře a kněze Václava Hájka z Libočan, který zde skonal 9. března léta 1553. Ostatky všech pohřbených byly vyzdviženy po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1782. O jejich osudu víme jen díky historickému kalendáři Jana Rulíka z roku 1804, v němž nás autor mimo jiné zpravuje, že „hlavu (Hájkovu) při zdvižení kostí jeho v někdejším chrámě sv. Vavřince u sv. Anny na Starém Městě v rukou jsem měl a s potěšením líbal…“
ájkova kronika připisuje založení zdejšího prvotního kostela svatému Václavu k roku 927. Faktem je, že románská rotunda, dochovaná pod presbytářem nynějšího chrámu, byla postavena až někdy na přelomu století jedenáctého a dvanáctého. Právě u ní se usadili někdy po roce 1230 templáři, kteří zbudovali v duchu řádových tradic skromnou komendu a vavřineckou rotundu rozšířili do podoby velmi věrně reprodukující, byť ve zmenšeném měřítku, předlohu všech templářských sakrálních staveb, totiž jeruzalémský chrám Božího hrobu.
působení templářů v Čechách víme pramálo. Do říše pohádek musíme odsoudit Hájkem uváděného zakladatele pražské komendy, velmistra Petra Ostrewa de Duba, už proto, že žádný velmistr toho jména prokazatelně neexistoval. Po hanebné likvidaci řádu přičiněním francouzského krále Filipa Sličného, jemuž bohatství a vliv templářů začal přerůstat přes hlavu, pročež je podle osvědčeného modelu nechal obvinit ze všech možných i nemožných nepravostí, na kteroužto hru posléze přistoupil i zpočátku váhající papež Klement V. a řád byl na koncilu ve Vienně roku 1312 zrušen, připadl jejich majetek johanitům. Ti však vavřineckou komendu dlouho nepodrželi a již v roce 1313 ji prodávají za 130 kop jeptiškám řádu sv. Dominika u svaté Anny pod Petřínem (v místech nynějšího Tyršova domu). Koupi stvrzuje Jan Lucemburský, který chápe nové osídlení dominikánek jako obnovenou královskou fundaci, což stvrzuje později i Karel IV. Nový klášter, kam jeptišky přesídlily patrně hned téhož roku, je nadále zván podle kláštera mateřského dvorem svaté Anny; kostel si ponechává své původní patrocinium svatému Vavřinci.